O. Jelínek: Otevřený dopis senátoru Hamplovi ve věci podvodů Tomáše Halíka

V Praze dne 28.ledna 2019

Pane profesore,

            dne 24.1.2019 jste se na blogu aktuálně.cz jste uveřejnil článek  „K údajnému polagiátorství prof.Kováře“, v němž podrobujete kritice některé mé názory. To mne vyprovokovalo k tomu, abych sám reagoval.

            V úvodu uvádíte, že se nebudete vyjadřovat k tomu, zda k plagiátorství profesora Kováře  došlo či ne, a že vyčkáte verdiktu odborníků. To znamená, že Vy, pane profesore, tím resignujete na vlastní úsudek. Já, na rozdíl od Vás, jsem článek tří doktorandů velmi důkladně prostudoval a reagoval naň tím, že jsem publikoval svůj vlastní názor, ke kterému jsem rozborem práce doktorandů dospěl a který jsem také v Parlamentních listech podrobně zdůvodnil, bez ohledu na etické komise. Na základě toho směřovaly i ostatní mé úvahy i to, že se doktorandi dle mého soudu  nerozpakovali prorektorovi Kovářovi morálně ublížit.  

            Vážený pane profesore, dovolte abych zde uvedl, že já mám s etickou universitní komisí, Vaším relevantním orgánem, vlastní osobní a velmi negativní zkušenosti, kdy tato komise, která je složená ze členů akademické obce ( v tomto případě kolegů prof.Kováře),  přeformulovala mé podání a vydala verdikt ke zcela jiné věci. Etická komise tehdy  záměrně ignorovala  mé námitky, týkající  se způsobu, jakým Mons.Halík  dosáhl v Polsku titulu Th.D.hab. Podle mého názoru právě tím došlo z jeho strany k jasnému porušení pravidel akademické etiky. Je zajímavé, že Stanovisko Etické komise bylo přijato už 22.11.2016, avšak informaci o něm jsem obdržel až 23.1.2017. Etická komise byla původně zřízena jako sedmičlenná, pro uvedené stanovisko hlasovalo ale pouze 6 členů. Později jsem se od bývalého rektora prof.Wilhelma dokonce dozvěděl, že ve skutečnosti etická komise mé podání snad ani neprojednávala!

V bodě 7. citujete mé tvrzení, že “jsme svědky řady afér, týkajících se našich politiků, kteří v důsledku usvědčení z „plagiátorství resignovali na svá politická místa.“ Vy, pane profesore,  opravdu špatně sledujete naši politickou scénu, což by mělo být ve Vašem postavení ve vrcholném státním orgánu povinností, když tvrdíte, že o žádném takovém případu v ČR nevíte, natož o „řadě“. Proto si Vám dovolím připomenou několik jmen: Taťána Malá- ministryně spravedlnosti, Petr Krčál – ministr práce a sociálních věcí, Petr Folk – ředitel plzeňské věznice, Františe Vavera – ředitel kabinetu na ministerstvu vnitra. Podezření padlo i na Lubomíra Metnara – ministra obrany a byla kontrolována i práce současného ministra školství Roberta Plagy.

   Ve svém článku, pane profesore, se o mne vyjadřujete jako o „známém stěžovateli na prof.Halíka, čemuž se nevyhnul ani tentokrát v Parlamentních listech“, které sám nečtete. Před časem jsem Vám zaslal text mého otevřeného dopisu Tomáši Halíkovi, který byl publikován rovněž v Parlamentních listech. Jsem přesvědčen o tom, že v něm podávám nezvratné důkazy o tom,  že Mons.Halík užívá titiulu Th.D. za jménem neoprávněně. V bodě 9. Vašeho blogu mně podsouváte věci, které já jsem nikdy netvrdil. V Halíkově případě jsem jen vyslovil podivení nad tím, že byl jmenován profesorem sociologie, aniž by byla známa nějaká jeho disertace, monografie, či vědecká práce z tohoto oboru. V jeho vlastním přehledu odborných prací jsem nic takového nenašel. Vždy jsem kritizoval pouze jeho teologický doktorát, k němuž došel podvodným způsobem, jak se mi podařilo dokázat. Bohužel právě Vy, pane profesore, spolu s panem docentem Jozefem Nagyem, kdysi ředitelem odboru na MŠMT, jste v této záležitosti sehráli hlavní roli!       

Vy jste, pane profesore, porušil zákon, když jste Mons,Halíkovi podepsal dne 7.12.2006 osvědčení o právu užívat titulu Th.D. za jménem. Dovedu si představit, že podobný dokument Vám připravil příslušný odbor na rektorátu. Mons.Halík  universitě  tehdy bezostyšně předložil  pochybný dokument o svém studiu na Papežské Lateránské universitě v Římě, kde právě získal titul licenciáta teologie.          

Ihned po Halíkově návratu ze Říma v roce 1992 na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy P.RNDr Mgr.Josef Šplíchal, SDB  provedl nostrifikaci jeho římského licenciátského titulu.  Navíc mu na MŠMT k této nostrifikaci  vydal dne 24.dubna 1992 ředitel odboru vysokých škol na MŠMT doc.RNDr Jozef Nagy,CSc. pod č.j. 16 413/92-30  nostrifikační doložku v níž se praví:  „Držiteli byl přiznán akademicko-vědecký titul „doktor“ ve zkratce „Dr“. Mons. Halík si musel být naprosto vědom toho, že tím došlo k podvodu a protizákonnému jednání vysokého úředníka MŠMT, který jeho nižší titul licenciáta teologie ze Říma protizákonně povýšil na vyšší titul doktorský, jenž dle našeho vysokoškolského zákona náleží výlučně absolventům doktorského studia. Jak se mi podařilo zjistit, proti nezákonnosti vydání této nostrifikační doložky se tehdy ohradil dopisem z 18.5.1992 č.j.506/92 tehdejší děkan  pražské katolické Teologické fakulty UK. Bohužel se mi dosud nepodařilo kontaktovat doc.J.Nagye, který by snad i dnes mohl podat bližší vysvětlení svého tehdejšího konání.

            Pane profesore, dne 7.12.2006 jste Monsignorovi Halíkovi  vydal osvědčení, o něž universitu požádal, aby směl používat titulu  Th.D. za jménem. Toto Vaše  osvědčení vychází z  doložky č.16413/92-30.  Dále  jste v tomto osvědčení  použil  10.odst. §99 Zákona č.111/1998 Sb., který doslova praví: „(10) Absolventi postgraduálního studia, kteří získali podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademicko-vědecký titul „doktor“, mohou požádat příslušnou vysokou školu o nahrazení zkratky „Dr.“ zkratkou „Ph.D.“, v oblasti teologie zkratkou „Th.D.“. Osvědčení o nahrazení zkratky akademicko-vědeckého titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.“

             Závažný právní problém spočívá v tom, že tento paragraf vysokoškolského zákona  se na případ Mons.Halíka nevztahuje a je proto právně nepoužitelný! On totiž není absolventem žádného postgraduálního studia, jak daný paragraf vyžaduje. Z doktorského studia, které započal na Papežské Lateránské universitě v Římě byl vyloučen, a rektor Ignacy Dec, jehož podpis se nalézá na jeho diplomu docenta praktické teologie z Wroclavi,  písemně potvrdil v roce 1996, že ani tam neabsolvoval žádný postgraduální kurs ve smyslu příslušné Apoštolské konstituce, ani tam nebyl promován do hodnosti doktora teologie. Tudíž předložením  falešné doložky č.16413/92-30  se Mons.Halík dopustil nejen závažného podvodu  proti vrcholnému představiteli university, ale tento jeho postup  je možno charakterizovat i jako flagrantní porušení vědecké etiky. Zvláště odsouzeníhodné je to, že se takového  nepřípustného jednání vůči universitě dopustil i jako kněz katolické církve a představený Akademické farnosti u  Nejsvětějšího Salvátora!

            Pane profesore, místo toho, abyste tehdy postupoval podle zákona, který hovoří jasně o nostrifikaci absolvovaného studijního programu, bez rozmyslu jste Halíkovi osvědčení podepsal. Tím jste  dle mého soudu  ve funkci rektora selhal, a stal jste se obětí své naivní důvěřivosti. Mons.Halík  se Vaším osvědčením stále ohání. Právě toto osvědčení já sám  z důvodů,  které jsem podrobně uvedl, považuji za  právně neplatné. Vám, pane profesore, se dnes  nedostává bohužel odvahy, abyste přiznal své tehdejší pochybení.  Kdybyste se byl býval Halíka zeptal, jak ostatně bylo Vaší povinností, která universita v Římě mu titul doktora udělila, musil by Vám sdělit, že z doktorského studia byl v Římě  vyloučen, pro své akademické podvody, kterých se dopustil ve Wroclawi, jak jsem podrobně popsal v Otevřeném dopisu T.Halíkovi, který byl před nedávnem publikován v Parlamentních listech, a který jsem Vám rovněž pro informaci zaslal. Z těchto důvodů je  doložka k nostrifikaci Halíkova licenciátskému titulu  č.16413/92-30 vydaná doc.J.Nagyem  a priori právně neplatná. Mons. Halík nemůže být proto  považován za doktora teologie s titulem Th.D. za jménem a tento titul by neměl používat!

Já jsem se začal zabývat problematickým Halíkovým dubiózním titulem Th.D. v souvislosti  s jeho jmenováním čestným doktorem teologie na Oxfordské universitě. Písemně jsem informoval vedení této university o tom, že prof.Halík nikdy neabsolvoval doktorské studium a není schopen  doložit svou disertační práci, a též i o Halíkově  akademicky  neetickém jednání v Polsku.  Dne 16.května 2016 jsem v této záležitosti poslal  Podání prorektorovi UK  prof.A.Gerlochovi. Bylo mi sděleno, že v Halíkově případu nedošlo k pochybení z jeho strany. Proto jsem se obrátil dne 31.srpna téhož roku s dalším Podáním Etické komisi Karlovy university. Domníval jsem se, že Karlova universita bude na má závažná zjištění adekvátně reagovat. Obě má podání se ale na universitě minula účinkem a záležitost nevyřešil prorektor pro akademické kvalifikace UK prof. Gerloch, ani Etická komise university, jak jsem podrobněji popsal výše.

Proto jsem se ve stejné záležitosti obrátil na Úřad veřejného ochránce práv. Bylo mi  sděleno, že daná problematika není v jeho kompetenci, a dále jsem byl s překvapením informován o tom, že „úmyslné neoprávněné užívání vědecké hodnosti nebo titulu absolventa vysoké školy je přestupkem.5  A dále úřední osoba se dopustí trestného činu, pokud v úmyslu opatřit jinému prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu nebo překročí svou pravomoc.6 V takových případech se můžete obrátit na policii.“ – ustanovení §329 zákona č.40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Na základě této rady jsem proto podal dne 6.6.2017 Podnět  PPR-17 263-3/ČJ-2017-990 340 k šetření České policii směřující  dle ustanovení § 66 odst. 3 zákona č.150/2002 Sb. proti Vám, jako bývalému rektorovi UK, které jsem po dodatečném zjištění dalších podrobností v listopadu rozšířil i na doc.RNDr Jozefa Nagye. Oba tito úřední činitelé se dle mého mínění podíleli na činnosti v úmyslu opatřit T.Halíkovi prospěch, přičemž byl porušen zákon. Teprve nedávno jsem byl jsem vyrozuměn  přípisem ze dne 26.10.2018, že policií ČR nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestní čin a odůvodńující zahájení úkonů trestního řízení. Naši policejní „experti“ tudíž neshledali nic závadného na tom, že někdo použije neoprávněně paragraf zákona v případě, na který se a priori nevztahuje, ani na tom, že někdo protiprávně povýší nižší akademickou práci na vyšší práci doktorskou!

            Pane profesore, trvám na svém stanovisku, že dodatečné zpochybňování platnosti právoplatně obhájených bakalářských, magisterských nebo doktorských prací je velmi problematické. V dosavadních plagiátorských kauzách, jak jsem vyrozuměl, se jednalo většinou zejména o nepřesné nebo opomenuté citování použitých zdrojů. Trvám na svém stanovisku, že za taková pochybení  by měli být vedle nezkušených studentů  poháněni k odpovědnosti též příslušní  vedoucí uvedených prací spolu s jejich oponenty či členy komisí pro obhajoby. Všichni tito studenti, kteří se dopustili takového  „plagiátorství“ ale jsou přesto schopni práce, i když nedokonalé, předložit.

                  Kauza Monsignora Halíka je ale daleko závažnější. On používá titul Th.D. za jménem, aniž by bylo možno jeho disertační práci jakýmkoliv způsobem analyzovat, neboť prostě neexistuje! Aby tento zásadní nedostatek zakryl, označuje Mons.Halík často svou rigorózní práci nepravdivě za práci disertační, čímž mate nepoučenou veřejnost.

 Sám jsem se z Halíkovou rigorózní prací podrobně seznámil. Na počátku budiž řečeno, že oproti běžným rigorosním pracím  je Halíkova práce  velmi rozsáhlá,  obsahuje  269 stran textu. Za její jediný  formální nedostatek považuji tu skutečnost, že v ní chybí paginace v obsahu. Tím je pro běžného čtenáře  orientace v tak rozsáhlém textu velmi snížena. Tomáš Halík sám  tuto svou práci považuje za příspěvek k marxistické religionistice.  Na str.224 je uvedeno:“V záhlaví této práce, snažící se o důsledně dialektický a historický přístup k dějinám křesťanského sociálního myšlení, stojí zcela oprávněně motto z díla Karla Marxe. Marxismus, marxistická religionistika má velké předpoklady k tomu, aby překonala dosavadní nedialektické přístupy na poli této problematiky.“

Musím přiznat, že jde o opravdu důkladný a zajímavý  příspěvek k marxistické religionistice a z tohoto  důvodu se nedivím, že tato práce byla  právem oceněna Ústavem pro ateismus. Na str.227 Halík uvádí: „Je třeba nejen jasně prohlásit, ale i kvalitní vědeckou prací prokázat, že marxistický ateismus se zásadně liší od osvícenského a primitivně materialistického ateismu, a není proto důvodu, proč by marxistická religionistika měla s povrchním buržoasním ateismem sdílet jeho osvícenské a pozitivistické předsudky vůči křesťanství.“

Na základě této práce byl Mons.Halíkovi přiznán titul Karlovou universitou titul PhDr. před jménem. Na str.14 Halíkovy rigorózní práce se také dočítáme: „Teologie je relativně svébytný systém vědění, jehož východiska, soudy i závěry, natož posuzování jeho pravdivostní hodnoty (nehledíme-li k určité, zde nikoliv neproblematické ,možnosti pragmatické verifikace) leží zcela mimo oblast našich zkoumání. Není snad třeba připomínat, že tato práce nechce a nemůže v žádném smyslu rozhodnout otázku po zásadní pravdivosti či nepravdivosti náboženství a teologie.“(!?) Velkým Halíkovým paradoxem ovšem zůstává, že titul doktora filosofie, získaný právě za tento příspěvek k marxistické religionistice, se později  objevuje i na jeho diplomu z Wroclawi, jmenujícího jej docentem praktické teologie! Doc.RNDr Otakar Jelínek, CSc.