Halík – mystifikátor par excellence!

Autor: Otakar Jelínek

V otevřeném dopise Parlamentním listům z 31.května 2016  prof.Halík sděluje, že udavačům a mystifikátorům neodpovídá. Tím měl na mysli mne. Toto jeho tvrzení je ve skutečnosti z mého pohledu  velmi komické, neboť jak se pokusím ukázat v dalším, právě Halík je  opravdový mistr  mystifikace a ovlivňování veřejnosti.

1. Na rozdíl od Halíka já sám své tituly používám oprávněně. Docentem jsem se mohl stát až po sametové revoluci v roce 1992. To Halík velmi dobře ví, neboť jsem s ním měl společně docentskou promoci za rektora prof. Palouše  teprve dne 21.května 1992,   neboť v minulém režimu mně byl znemožňen  pedagogický postup.  Za to se mně dokonce Matematicko-fyzikální fakulta prostřednictvím tehdejšího děkana prof.Drbohlava písemně omluvila. Není  proto možné, abych byl veden v registru konfidentů jako docent, což uvádí Halík. V roce 1992 už naštěstí žádná STB neexistovala!

2. Halík se ohání osvědčením svého doktorského titulu rektorem UK prof.Hamplem ze dne 7.12.2006 podle §99 odst. 10 zákona č.111/1998Sb. Tento paragraf odst.10 se ovšem týká výlučně absolventů postgraduálního doktorského studia. Takové studium ovšem Mons.Halík nikde neabsolvoval, ani v Římě, ani v Praze, ani ve Wroclawi. Dle mého soudu a mých zjištění na základě vlastních Halíkových údajů o jeho vzdělání není prof.Halík schopen předložit žádnou  řádně obhájenou disertaci a to ani ve filosofii, ani v teologii. Proto si dovoluji platnost tohoto osvědčení zpochybnit, neboť uvedený §99 odst.10 se v Halíkově případě nedá aplikovat, protože se týká výlučně absolventů postgraduálního doktorského studia, což není  Halíkův případ.  V hanopisu vůči mé osobě Halík účelově nepravdivě zaměňuje svou rigorózní práci za práci disertační, čímž mystifikuje veřejnost, která  často takové akademické  nuance nerozlišuje. V tom tkví podstata mých námitek.

Dle mého soudu jsou všechna Halíkova jmenování zatížena jistou anomálií. Při jeho habilitaci v roce 1992 mu byla prominuta Fakultou sociálních věd skutečnost, že nevlastní titul vědeckého doktora. Tehdejší zákon to umožňoval. Je velmi nepochopitelné, že navzdory tomuto nedostatku mohl být posléze jmenován dokonce profesorem. Neznám žádného jiného profesora Karlovy univerzity, kterému by chyběl vědecký doktorát. Všichni profesoři uvádějí za svým jménem vědecké doktorské tituly typu DrSc., CSc. nebo Ph.D či Th.D. Profesor Halík bez vědeckého doktorátu  zaujímá tak z nepochopitelných důvodů anomální výsadní postavení ve společnosti našich řádných profesorů.

3. V dopise J.E.kardinálovi Meisnerovi do Kolína nad Rýnem nezpochybňuji Halíkovu kněžskou ordinaci, z čehož mne obviňuje. Upozorňuji jen na fakt, že Halíkovo svěcení proběhlo v rozporu s tehdy platným Kanonickým právem. Můj dopis J.E.kardinálovi Joachimu Meisnerovi do Kolína nad Rýnem se především týká přímo jeho osoby. Jemně v něm naznačuji, že jeho svědectví o Halíkově teologickém vzdělání v klíčovém dokumentu dosvědčujícím Halíkovo svěcení je v rozporu se skutečností, kterou je možno zjistit z Halíkova vlastního  životopisu. V této souvislost mně překvapilo, že prelát Jeho Svatosti Halík asi neumí latinsky, neboť dobrozdání kardinála Tomáška o Halíkově privátním vzdělání, o němž se Halík zmiňuje ve svém hanopisu, nemůže nahradit řádné teologické vzdělání v ústavu k tomu zřízeném. Žádné privátní teologické vzdělání totiž Kanonické právo výslovně neuznává!

4. Čestný doktorát. Mons.Halík soustavně mystifikuje naši nepoučenou  veřejnost o podstatě čestného doktorátu, když jej  vydává za nejvyšší poctu, udělovanou universitami. To není pravda. Čestný doktorát totiž nesouvisí se vzděláním. Čestný doktor (lat. doctor honoris causa, zkratka dr. h. c. uváděná za jménem a oddělena od něj čárkou) je čestný akademický titul, který je udělován bez studia a skládání zkoušek. Často jej uděluje akademická instituce (nejčastěji univerzita či jiná vysoká škola), kterou příslušný kandidát nestudoval ani na ní jinak nepůsobil. Některé instituce čestné tituly (honoris causa) dokonce prodávají, resp. udělují je za stanovený příspěvek pro danou instituci.[Velmi proslulé  vědecké instituce v USA  jako např. Massachusettský Technologický Institut, Cornell University, Rice University  či  Stanford University  čestný doktorát ze zásady neudělují. Pokračují tím v tradici University of Virginia, která se k tomu rozhodla jako první už v roce 1819. Není to můj výmysl, ale čtenář se může z hodnověrného zdroje na Internetu, jakým je jistě  Wikipedie, kterou jsem zde citoval   dozvědět, že se nedoporučuje uvádět čestný doktorát v životopisech v oddíle „vzdělání“, kam nepatří. Halík v hanopise uvádí proti mně nepřesně jako příklad důkladného rozvažování  oxfordské university případ Margarety Thatcherové, jíž Oxfordská universita čestný doktorát odmítla udělit, i když jej předtím obdrželi všichni britští ministerští předsedové, absolventi z Oxfordu. Pravý důvod byl ale v tom, že Oxfordská universita reagovala svým rozhodnutím v roce 1985 na protest  proti škrtům ve financování vyššího školství, které M.Thatcherová  tehdy provedla. V případě Mons. prof.Halíka mu čestný doktorát z Oxfordu v žádném případě nemůže nahradit jeho chybějící řádné universitní doktorské tituly. Ty je možné získat na celém světě jen v postgraduálním doktorském studiu, které Halík však nikde neabsolvoval!

5. Halíkovy mystifikace o Oxfordské universitě. V rozhlasovém interview s Mons.prof.Halíkem mohli naši posluchači slyšet z jeho vlastních úst, že mu Oxfordská universita věnovala jako uznání jeho zásluh dokonce posluchárnu, pojmenovanou jeho jménem. Ve skutečnosti tato posluchárna je součástí tzv.Sekyrova domu, který byl díky štědré finančí podpoře podnikatele dr.Luďka Sekyry obnoven na Harris Manchester College. Znám velmi dobře zvyklosti v Anglii a proto se nepřestávám divit tomu, že by  tam po nějakém  dosud žijícím vědci mohla být pojmenována posluchárna. Dr.Luděk Sekyra se stal také členem vedení této koleje, a byla to právě Harris Manchester College, unitářská kolej (!),  jedna z nejmladších kolejí (ve svazku Oxfordské university teprve od roku 1996 jako její 39. kolej), která dle informací v našich mediích navrhla Halíkovu nominaci na čestného doktora. Halíkova spojitost s dr.Sekyrou je všeobecně známa. Sekyrovy finanční dotace a vliv na Oxfordské universitě tak vytvářejí oprávněné podezření, že Halíkův  čestný doktorát souvisí s nepotismem, a že by jej dokonce bylo možno považovat za autonominaci (self-nomination), která je výslovně zakázána Oxfordským universitním řádem.

6. Na důkaz svého věhlasu a odbornosti uvádí Halík často své četné ceny, které obdržel za svou literární činnost. V srpnu roku 2011 dostal Halík cenu za nejlepší teologickou knihu roku od jedné rakouské nadace. Nejenže jde o podporovatele  jeho namnoze heterodoxních názorů, ale jistě také i o záležitost komerční. V žádném případě taková literární  cena nemůže nahradit seriozní recensované práce v oboru, které Halík nemá. Poznamenávám, že ani jedna kniha  tohoto zvláštního preláta Jeho Svatosti nebyla vydána s církevním schválením, aby mohla být považována za  teologický názor, uznávaný katolickou církví.

Doc.RNDr Otakar Jelínek, CSc.                                                           Praha, 27.6.2016

Be the first to comment

Leave a Reply