Volební podvody ve jménu demokracie již začaly

Jen málo kdo si v této zemi ještě dělá iluze o tom, co je demokracie a co jsou vlastně svobodné volby. Demokracie je název zřízení, ve kterém si dělají ti, kteří jsou u moci, co se jim zlíbí jak s veřejným míněním, tak i s politickou reprezentací, kterou naučili, aby jim zobala z ruky. Kdokoliv tančí z řady, bude okamžitě zmizen v propadlišti dějin. Svobodu voleb můžeme vidět prakticky ve všech demokratických zemích jako svobodu, nakládat s hlasy voličů podle vlastní potřeby, či politické objednávky.

Volby jsou doménou politologů, kteří je předpovídají, analyzují, komentují a definují. Proto není s podivem. Že se politolog přihlásí do volební komise v jednom pražském volebním okrsku, aby se na vlastní kůži, tedy prostřednictvím antropologické metody participačního pozorování, blíže seznámil s volebními praktikami tzv. od píky. A hle, podvod při volbách může začít již mnohem dříve než samotné volby! Konkrétně v momentě, kdy se sestavují okrskové volební komise a losují se jejich předsedové!

V nejmenované skupině, která byla zárodkem takové jedné okrskové volební komise, se takto dnes sešlo 5 lidí za přítomnosti pána z obecního úřadu, který figuroval jako „zapisovatel“. Mezi účastníky bylo jedno mladé děvče, jeden student, jedna zralejší dáma, jeden politolog a jedna úřednice obecního úřadu, tedy kolegyně pana zapisovatele, která při pohledu na lidi, sedící u jejího stolu opovržlivým tónem poznamenala něco o tom, jaký že „to je materiál“!

Po formalitách, které se týkaly vyplňování darovacích smluv na 1000 Kč, formulářů, ve kterých se úřad dotazoval na rodné číslo a datum narození dohromady, se přešlo ke stěžejní části setkání členů budoucích okrskových volebních komisí – volba předsedy a místopředsedy. A zde se jal náš zapisovatel konat v zájmu věci. Posloužila mu k tomu dobře osvědčená „obálková metoda“. Nejprve odstranil z předurčené obálky lístky osob, které se na hromadné setkání okrskových volebních komisařů nedostavily a osob, které se na dotaz rozhodli nelosovat, což byl nakonec případ mladého studenta. Při té příležitosti, zapisující nonšalantně identifikoval lístečky, na kterých byla razítkem otištěna patřičná začáteční písmena pro místopředsedu a předsedu okrskové komise, aby tato nebyla omylem vyjmuta z obálky, stěžejní lístek, jako pitbul teriér pak již nepustil z patrnosti. Obálku držel svou rukou tak, aby mohl nechat dva prsty v obálce a v nich jistit vítězný lísteček. Mazaně pak nabídl vybrat z obálky lísteček slečně po své pravici. Ta si vytáhla lísteček pro místopředsedu komise. Po té se obrátil ke své kolegyni a sehrál s ní srdceryvnou scénku, jako že musí losovat, a ona že nechce losovat, a on, že by měla losovat. Po dostatečně dlouhém přemlouvání nastavil zapisovatel kolegyni obálku a diskrétně jí vnořenými prsty podsunul lísteček s označením vedoucí okrskové volební komise. Kontrola úřadu nad volební komisí tím byla úspěšně zajištěna.

Když jsem úřednici a čerstvě zvolenou úřednici přejícně konfrontoval se skutečností, že díky úspěšnému losování bude brát o dvě stě korun více, obořila se na mne s tím, že to nedělá pro peníze.

Jaká je statistická pravděpodobnost, že se v komisi, ve které zasedne i pozorný politolog již od samého začátku podvádí? Největší pravděpodobnost je v případě, že se takto podvádí ve všude. Okamova břitva nabádá k průzkumu korelace mezi vedoucími volebních komisí a úřadem, který volby organizuje. V případě naší komise je korelace jasná. Dveře k dalším volebním podvodům jsou úředníkům a jejich stranickým kádrům otevřeny dokořán!

Be the first to comment

Leave a Reply